Jak mluví lídři?

neděle 1. září 2013 10:06

Politika je "divadlo řeči." Chce-li politik přesvědčit občany o svých záměrech a získat jejich podporu, musí umět kvalitně mluvit. V textu se zaměřuji na to, jak mluví lídři politických stran. Uvádím tři příklady.

Připomeňme si známý fakt, že v rámci slovních projevů ve veřejném komunikačním prostoru je zásadní obsah sdělení a souběžně s tím působí forma a styl. Jinak napsáno: Stejně důležité je to, CO je řečeno a zároveň s tím instinktivně vnímáme, JAK je to řečeno. Chcete-li zjistit, jak někdo mluví, poučné je občas vypnout zvuk a sledovat jen "řeč těla." To znamená, například sledovat hlavu (komunikační body - oči, ústa, mimiku...), ruce (gestikulace) i celkové držení těla (strnulost, uvolněnost...). Pak zvuk znovu spustíte, zavřete oči a soustředěně vnímáte pouze zvuk (dynamika - odstupňování síly a hlasitosti mluvy, monotónnost...). Možná se podivíte, co mimo obraz uslyšíte.

Rčení, že "politika je divadlo," se objevuje denně. Komentátoři říkají frázi: "Na naší politické scéně se odehrává..." Pokud tato označení o divadle a scéně politiky přijímáme, pak lze říci, že politici jsou herci a hrají v našem veřejném divadle různé role. Nezdá se vám někdy, že nekvalitní herci by občas měli vracet vstupné? Ze svého subjektivního poznání uvádím tři konkrétní příklady - jak mluví lídři stran na politické scéně?

Lídryně jedné volební party kopíruje, asi nezáměrně, intonaci boha-zakladatele strany. Není jediná, kdo tak činí. Bývalého prvního náčelníka napodobují někteří další soukmenovci. Ale zpět, lídryně mluví. V projevech často kárá oponenty. Pokud se dostaví afekt, vynoří se jeho typické průvodní znaky - zčervenání pokožky  na tváři a krku, a také blesky v očích. Mluvící paní občas syčí a tvrdě vyslovuje. Je to způsobeno důrazem na vyslovování určitých hlásek; artikulační skupiny jsou zde v pořadí retozubné, zubodásňové...

Předseda jiné strany, v průzkumech předpovídaný vítěz předčasných voleb do parlamentu, mluví převážně monotónně. Při jeho řeči mám neurčitý pocit, jako když není co říci, ale musí se. Říkám takovému způsobu veřejných projevů, které různí politici pronášejí, že je to "polévka z vody podle počasí a v ní je pět nudlí." Když nic jiného, alespoň se pochválíme. Domnívám se, že mluvení  zmíněného předsedy i  1. místopředsedy strany vystihl spisovatel A. P. Čechov: "Když už všechno řekl, mluvil ještě půl hodiny." Stop!

Do třetice lídr dvou seskupení pod top názvem. Mluví stručně, což je pozitivum. Avšak mluví ležérně, asi tak na čtvrtinu úst. Když lépe dýchá, alespoň pár slov zachytíte. Ve skutečném divadle by takového herce diváci vypískali. Avšak fanouškové pana předsedy považují jeho řeč za zábavnou. Vždy, když zaslechnu nezřetelný projev neúspěšného kandidáta na prezidenta, ihned usnu a přihlížející lidé mi nikdy nevadí. "Když odbýváte řeč, je to zvláštní způsob lži," říká přesně znalec díla W. Shakespeara a překladatel M. Hilský.

Na rozdíl od opravdových řečníků, naši mluviči sami sebe neposlouchají. Nejsou dobrými příklady k následování. My ostatní se věnujme nejen tomu, co říkáme, ale též tomu, jak něco říkáme a jak píšeme.

Zdeněk Hosman

Zdeněk HosmanRozumíme si14:307.10.2013 14:30:53
Marek TrizuljakSkvělý popis07:146.10.2013 7:14:01
MilanSkvělé!22:031.9.2013 22:03:45

Počet příspěvků: 4, poslední 7.10.2013 14:30:53 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.

Zdeněk Hosman

Zdeněk Hosman

"Nejvyšším stupněm kultury je snášení protikladů" (Francis Picabia, malíř)

miniatury – umění, kultura, příroda

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy