Dusivo v kultuře

sobota 21. září 2013 14:22

"Touha být chválen a obdivován úzce souvisí s chutí šokovat a vyvolávat skandál; od jednoho k druhému je jen krůček, který si umělec ne vždy uvědomuje: V obou případech jde o touhu ohromit, přitáhnout pozornost."

Úvodní citace je od malíře a sochaře Jeana Dubuffeta (1901 - 1985). V roce 1968 vyšla ve Francii jeho knížka "Dusivá kultura." Jde o pamflet namířený proti oficiální kultuře. Dubuffeta přitahovalo umění na okraji kultury - výtvory dětí, tvorba duševně nemocných a neškolených výtvarníků. Autor byl iniciátorem uznání výtvarného proudu "Art Brut" (umění v surovém stavu). Dubuffet patřil k výrazným inovátorům umění ve 20. století.

Milan Knížák je známá osoba, možná ne tolik tvorbou, spíše veřejnými výstupy. Mimo jiné, chlubí se, že žádnou vysokou školu nestudoval, ani tu výtvarnou. V Literárních novinách č. 24/1996 byl publikován text: "Knížák jako symptom i memento." Autorkou je Pavla Pečinková, fundovaná výtvarná kritička; na VŠ vyučuje estetiku a dějiny umění. Napsala kritickou stať, v níž vzájemně porovnala výroky s výtvory M. Knížáka. Jak se obojí k sobě přibližuje, anebo se naopak rozporuje. Vývoj tvorby sledovala od 60. do 90. let 20. století. Velmi stručně mnou shrnuto: Tvůrčí metoda M. Knížáka vykrystalizovala do současné podoby - vezmi cokoliv, spoj to s čímkoli; nekonečně recykluj. Závěr obsáhlého textu P. Pečinkové zní takto: "(M.K.) Zpočátku chtěl osvobozovat, a zatím dnes spíše multiplikuje a zmnožuje to, čeho tu máme dost: násilí, agresivitu, neúctu k přirozenému životu."

Za tři dny po publikování obdržela kritička stručné psaní: " Pí Pečínková, snůška demagogie, záměrné nebo neprofesionální spojování, zášť a patrně sexuálně společenský mindrák charakterizuje váš text o mně. Lituji vás pro vaši vnitřní ubohost. P.S. Můžete si tento dopis dát zarámovat. Milan Knížák."

V rozpětí od urážlivého překlepu v příjmení adresátky až po závěrečnou doušku, se jedná o klasický příklad hulvátství a pakultury. P. Pečinková se zabývala dílem M. K., on však její osobou. Eristická dialektika v české praxi. Detailně o fenoménu: Eristika. Blog - Zdeněk Hosman (bigbloger.lidovky.cz) .

M. Knížák byl za komunistického režimu perzekvován, aktivně proti němu vystupoval. Po roce 1989 se začal chovat totalitářsky. Jako ředitel Národní galerie v Praze zakazoval vystavovat díla těch výtvarníků, kteří ho v jeho funkci oprávněně kritizovali. Kdo za hulvátské projevy M. K. zodpovídá? Můžeme se vrátit k úvodní citaci tohoto textu.

Citace:

J. Dubuffet: Dusivá kultura. Herrmann & synové, 1998.

P. Pečinková: Je třeba si vybrat. Revolver Revue 2007, zadní strana obálky.

Zdeněk Hosman

Zdeněk HosmanJeště jedna citace16:0423.9.2013 16:04:17
Lída V.I mě velmi zaujal nejen citát,21:5922.9.2013 21:59:55
Marek TrizuljakPane Hosmane, dobrý večer20:4722.9.2013 20:47:43
Zdeněk HosmanPřipomínka16:5922.9.2013 16:59:18
Marek TrizuljakJosefe, trochu odbočím, s omluvou autorovi blogu14:2622.9.2013 14:26:12
josef hejnaJá, na rozdíl od Marka, z branže nejsem08:5522.9.2013 8:55:53
Marek TrizuljakZajímavý článek,20:1221.9.2013 20:12:32

Počet příspěvků: 7, poslední 23.9.2013 16:04:17 Zobrazuji posledních 7 příspěvků.

Zdeněk Hosman

Zdeněk Hosman

"Nejvyšším stupněm kultury je snášení protikladů" (Francis Picabia, malíř)

miniatury – umění, kultura, příroda

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy