Obrazy a možnosti komunikace

pátek 4. duben 2014 13:21

Zobrazení soukromého a veřejného interiéru ve dvou obrazech malířského autodidakta podepisujícího se Vincent.

Sir Ernst Hans Gombrich, historik umění, se ve svých zkoumáních opakovaně zamýšlel nad působením obrazů na příjemce. Podle Gombricha, možnost správné interpretace obrazu závisí na třech proměnných: kódu, popisku a kontextu. Tím se zvyšuje pravděpodobnost dobré rekonstrukce významu. Malíř prostřednictvím barev, tvarů a celkového uspořádání obrazu kóduje svůj prožitek. Popisuje-li jej slovy, zjevuje tím svůj záměr, objasňuje souvislosti. Komentář tvůrce obrazu by prý měl odpovídat výkladu příjemce. Gombrich si pro ověření komunikace diváků s obrazem zvolil jednu z maleb Vincenta van Gogha.

Chicago.jpg

Van Goghův pokoj, 1889. Art Institute of Chicago. Velikost: 73,6 x 92,3 cm.

Gogh o svém obrazu pokoje z pobytu v Arles psal v několika dopisech, protože ho považoval za důležitý.  Bratrovi Theovi psal: Ten obraz by měl evokovat poklid a spánek (…)pohled na obraz by měl dodat divákovi klidu, nebo spíše fantazii (…) I hranatost nábytku by měla vyjadřovat nerušený klid. Jak obraz „Van Goghův pokoj“ vnímáte právě vy? Historik umění Gombrich napsal, že dle jeho zjištění, nikdo z běžných diváků při vnímání toho obrazu pocity klidu či spánku nesdílel. Gombrich prohlásil, že nezdar předat sdělení nezpochybňuje umělce nebo jeho dílo. Problémem je, že někteří kritikové ztotožňují umění s komunikací. Neplatí rovnice, že emotivnost umělce provázející vznik díla se automaticky přenáší na diváka.

3ab.jpg

Kavárna v noci, 1888. Yale University Art Gallery, New Haven. Velikost: 70 x 89 cm.

Nyní vnímejme další velmi výrazný van Goghův obraz. V dopise bratrovi Theovi Vincent napsal hlavně o barvách, o svých pocitech a myšlenkách: V obraze noční kavárny jsem se pokusil namalovat, že kavárna je místem, kde se lze zničit, kde se můžeme zbláznit a spáchat zločin. Protikladem něžné růžové a krvavě červené barvy i barvy tmavočervené, od mírné zeleně stylu Ludvíka XV. až po zeleň veronese, proti žlutozeleným a tvrdě modrozeleným odstínům – to vše v atmosféře pekelné výhně pekárenské pece a bledé sírové žluti – jsem se pokusil vyjádřit temnou moc krčmy.

dominanta.jpg

Dominanta obrazu Kavárna v noci.

Stručné shrnutí náhledu na obraz: V místnosti dominuje kulečníkový stůl. Ten je v obrazové ploše nesen sestupnou diagonálou. Dominantu zesiluje vržený stín na podlaze. Dle mé zkušenosti si většina diváků nevšímá, že stín je na obraze jen v centru; není pod židlemi a stolky. Zobrazený stůl může evokovat leccos, například katafalk; a stín – jámu či hrob. Živě si představme, jak v kavárně van Gogh seděl a popíjel. Populárním nápojem, jímž si umělci tehdy oplachovali mozek, byl absint. Záměr, který Vincent o malbě noční kavárny sdělil bratrovi slovně, je totožný s výtvarným účinkem. Obraz a slovo jsou rozdílná média. Malířovým médiem jsou barvy a tvary. Malíř sám funguje jako médium, prostředník. Používá-li výtvarník slova, aby komentoval své dílo, záleží na jeho dovednosti, zda se slovy umí totéž, co s barvami a výtvarnými formami.

Poznámka: Malíř Van Gogh maloval svá mistrovská plátna ve stejném období, kdy malíř Ilja J. Rěpin maloval Záporožce, jak píší dopis sultánovi (viz můj předchozí blog Dva dopisy a obraz). V několika pokračováních se pokusím otázkami sdělování obrazy opět zabývat.

 

Zdeněk Hosman

Zdeněk HosmanPane Vašáku,12:326.4.2014 12:32:55
Vašek VašákMáte pravdu v tom,22:555.4.2014 22:55:25
Zdeněk Hosmanre: ..zelnou vodou..10:245.4.2014 10:24:52
janvargulič..zelnou vodou..08:145.4.2014 8:14:55

Počet příspěvků: 4, poslední 6.4.2014 12:32:55 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.

Zdeněk Hosman

Zdeněk Hosman

"Nejvyšším stupněm kultury je snášení protikladů" (Francis Picabia, malíř)

miniatury – umění, kultura, příroda

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy