Jak je umění?

neděle 25. květen 2014 12:31

Stopa jedné osobnosti ve výtvarném umění v době, kdy ještě nebyl současný mediální bublifuk. Otázky a glosy k výtvarnému provozu.

Pamatuji si, jak v roce 1969 na jedné přednášce z dějin výtvarného umění řekl vyučující památný výrok:  „Základní otázka zní: Jak je umění?“ Hlouběji to nerozvíjel. Otázka je správná, neboť v jádru jsou obsaženy dotazy: Jak umění vzniká? Jak se rozvíjí?  Jak se prezentuje a je přijímáno? Jak je posuzováno? Každá z otázek je průběžně teoreticky zpracována a soupis zásadních knih zatím neskončil, i když se píše, že nastal „konec dějin umění“ (Hans Belting, 1995; česky publikováno 2000).

Tradiční otázka: Co je umění? se mi jeví být založena normativně. Hned vás napadne, kdo a podle jakých měřítek určí, že nějaký produkt je umění? Mají to být „nezávislí“ experti, umělecké komise či občané? Už déle jsou v oboru zpochybňována tradiční kritéria hodnocení – co umění opravdu je? Všestranný výtvarník Marcel Duchamp už před padesáti roky řekl: „Produkce jistého období je vždy prostřednost. To, co není uděláno, je vždy lepší, než to, co vytvořeno je. Reálné hodnoty jsou nedotknutelné. Nechápu, proč se dává potomstvu výsada rozhodovat, co je dobré a co špatné. Tím méně, že se každých padesát let potomstvo mění. Ani nechápu, proč by současníci měli hodnotit lépe? Pojem hodnocení by měl zmizet.“ Otázka – co je umění? je v praxi výtvarna 20. století na Západě zbytečná, neboť uměním je mnohé, např. umění vydělávat prachy, umět se prodat, uměním pobavit diváky atd. Na položenou otázku obvykle, ale jen částečně odpoví až síto času.

U Duchampa se zastavme. V roce 1917 na výstavu Salon Nezávislých v New Yorku dodal místo sochy sériově vyráběnou porcelánovou pisoárovou mušli. Objekt nazval Fountain, Fontána, do češtiny překládáno též jako Studánka (viz foto). Podepsal se R. Mutt (ve francouzštině vysloveno zní [ermit]; slovo ermite = poustevník).

fontana.jpg

Výstavní komise objekt odmítla vystavit. Chápala věc jako nesouměřitelnou s běžnými obrazy a sochami. Duchampův ready made, „hotovka," byl dadaistickou reakcí na počínající estetizaci a akademismus moderního umění. Znamenal zpochybnění navyklých významů věcí i myšlení.  Byla to předpověď, kam se bude ve druhé polovině 20. století ubírat část výtvarna? V popsané události je radikální obrat  tím, že je zvolena nějaká hotová věc a je prohlášena za umění. V roce 2004 hlasovalo 500 osobností britského výtvarného umění (malíři, sochaři, kurátoři, kritikové), které dílo nejvýrazněji ovlivnilo výtvarně uměleckou tvorbu 20. století.  Rozhodných 64 procent účastníků konstatovalo, že o největší zlom se postaral Marcel Duchamp s ready made Fontána. Před časem si někteří čeští výtvarníci postěžovali, že „Duchamp moderní umění zničil.“ Omyl, jedinec takovou moc nemá. Ničiteli výtvarna jsou eklektikové, recyklátoři čehokoli, kteří se spoléhají na neinformované obecenstvo a nabízejí mu libovolně sebrané smetí.

Vliv solitéra Marcela Duchampa na provoz výtvarného umění Západu je stále výrazný.  Přestal malovat, protože se nechtěl opakovat. Už neovlivnil to, co se dělo okolo jeho různých výtvarnických pokusů. V přednášce na College of Art ve Filadelfii v roce 1961 řekl: The great artist of tomorrow will go underground.

Zdeněk Hosman

Zdeněk Hosman

Zdeněk Hosman

"Nejvyšším stupněm kultury je snášení protikladů" (Francis Picabia, malíř)

miniatury – umění, kultura, krajina....... Další blogy - http://www.literarky.cz/blogy/zdenek-hosman

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora