Zobrazeno liniemi

neděle 14. červen 2015 21:35

Příklady a interpretace.

V kresbě a grafice jsou vyjadřovacími prvky linie. Nejčastější je obrysová čára, jinak kontura, kterou kreslíř v ploše načrtává tvar. Existují i linie jiné, znázorňující např. materiál a objem kreslené věci. Když zběžně nahlížíme na realitu, zpravidla v ní čáry nevidíme.  

L1.jpg

Claude Mellan: Veroničina rouška, 1649; mědiryt 433 x 316 mm. British Museum, Londýn. Grafik vyryl tvář Krista jedinou spirálovou linií, která se rovnoměrně odvíjí ze špičky nosu. V některých místech je lehce zvlněná. Proměňováním kvality čáry grafik vytvořil iluzi plastičnosti tváře.

L2.jpg L3.jpg

V detailech vidíme, že zde není užita kontura, jež by jednotlivé části ohraničila, např. oko, rty. S licencí jistého typu, např. vrásnění suché kůže na obličeji, nebo tetování – jedna spirálovitě vinutá linka v reálné tváři člověka neexistuje; v grafickém listu je výstředním uměleckým pokusem.

L4.jpg

František Bílek: Vize, 1924; dřevoryt 216 x 147 mm.  Prostřednictvím bílých linií, v nichž symbolicky dominují vertikály doplněné horizontálami, tvůrce předkládá svoji vidinu nehmotného světa. Ústřední figura je tu světelnou bytostí v zásvětí, a proto nemůže být obrysem přesně určená.

L5.jpg

Autor předkládá náznaky tvarů a adresát je může pocitově dotvářet (detail grafiky).

L6.jpg

Bridget Rileyová: Fall, 1963; akrylové barvy na desce, 141 x 140 cm. Tate Britain, Londýn. Shora „stékající“ linie se v dolní třetině obrazu výrazněji vlní a záměrně vyvolávají optický neklid. Při intenzivním vnímání obrazové plochy se na bílém poli vynořuje moaré efekt. Při přibližování a oddalování očí a při otáčení hlavy lze vidět jev zdánlivého pohybu čar, jež jsou na desce fixovány.

L7.jpg

Detail lineární struktury obrazu.

L8.jpg

Ryoji Ikeda: Test Pattern; audiovizuální instalace (digitální světelné projektory, PC, zvuky). Výška, šířka, délka:15 x 20 x 30 metrů; Park Avenue Armory, New York 2011. Foto: James Ewing.

Zboží, které kupujeme, má čárové kódy, tj. linie v různé tloušťce provedení a uspořádání. Multimediální tvůrce Ryoji Ikeda projektuje grafické sestavy velkých čárových kódů na stěny i podlahu. Produkuje geometrické scenérie, až jakési krajiny, doplněné elektronickými zvuky.  Černé čáry na bílém poli se v prostoru rolují a účastník představení tím může být fascinován, znechucen, zmatený…

Společným jmenovatelem zde prezentovaných zobrazení liniemi, přes rozdílnost námětů a naturelu tvůrců, je patrné racionální pojetí tvorby s důrazem na techniku zpracování. Závěrem se podívejme na skicu.

L9.jpg

Honoré Daumier: Obhajující advokát, kolem roku 1860; kresba perem, 23 x 16 cm. Sbírka Roberta Lebela, Paříž. V rozevlátých liniích vnímáme celek. Ten obsahuje praobraz chování člověka. Kresebné výrazivo pracuje s náznaky toho, co vnějškově představuje profesi: řečnění, kličky paragrafů, teatrálnost gest. Výtvarná zkratka i nadsázka má ráz karikatury. Daumier byl znamenitý kreslíř realista, žádaný karikaturista, pozoruhodný sochař i malíř.

Stručné shrnutí: Čára je optická iluze člověčí vize. Je prastarým objevem, výtvarným kódem, volnou komunikační zvyklostí. Linie je hlavní nositelka abstrahující podstaty kresby.

Zdeněk Hosman

Zdeněk Hosman

Zdeněk Hosman

"Nejvyšším stupněm kultury je snášení protikladů" (Francis Picabia, malíř)

miniatury – umění, kultura, krajina....... Další blogy - http://www.literarky.cz/blogy/zdenek-hosman

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora