Převtělování

středa 23. září 2015 10:31

Theriantropie.

Do ordinace vstoupí muž. Na rameni mu sedí velká žába. Překvapený lékař: „Dobrý den, co se vám stalo?“ Zaskřehotá žába: „Doktore, podívejte se na to, co se mi přes noc objevilo u zadnice?“(Úvod je vtip-lomcovák.)

Literárně

V dějinách literatury jsou mnohá díla, která líčí převtělení člověka do zvířete či fantastické bytosti. Slavná povídka z 20. století začíná takto: Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz (Franz Kafka: Proměna; 1923). To, co se v povídce děje, pociťuji jako groteskně tragické až k vrcholu, když domácí posluhovačka Řehořovým rodičům řekne: Pojďte se podívat, ono to chcíplo; leží to tam dočista chcíplé (překlad citací Vladimír Kafka). Vysvětlení literárního motivu převtělení mohla způsobit spánková obrna. Vědci říkají, že to je stav vznikající na rozhraní spánku a bdění. V té chvíli mozkové centrum svaly ještě neovládá a člověk pociťuje v úzkosti ochrnutí. Takovou obrnu prožívají častěji lidé dlouhodobě vystavení stresu i nemoci, a též osoby s nepravidelným spánkovým režimem. To by mohla být směs stavů i zvyků Franze Kafky.

Výtvarně

p1.jpg

Hieronymus Bosch: Triptych Pokušení sv. Antonína, kolem r. 1500. Olejomalba na dřevě, střední deska 131 x 119 cm. Museu Nacional de Arte Antigua, Lisabon. Dva prezentované detaily levé strany střední desky zobrazují  černou mši. Ze snových výjevů různých kříženců lidských figur s faunou se v imaginaci malíře objevují fantaskní bytosti vedle reálných.

p2.jpg

Boschovy obrazy jsou encyklopedické. Je v nich obsáhlá symbolika, jejíž významy zůstávají pro nás zašifrované. Příklad: veliká červená bobule vlevo je plod mandragory, dobově populární narkotické rostliny; je to odkaz k legendě sv. Antonína.  Některé části výjevů jsou morality, jiné grotesky.

 p3.jpg

p4.jpg

Francisco Goya: Cyklus 80 grafických listů Los caprichos (Rozmary), rok 1799. Kombinovaná technika – akvatinta a suchá jehla.  Rozměry listů: 219 x 155 mm. Obrazové ukázky jsou ze soukromých sbírek. Goya ve 46 letech ohluchl a vada podstatně prohloubila jeho zálibu v dramatickém i fantaskním vyjadřování. V souboru Caprichos, v uvolněné satirické výrazovosti, tvůrce překročil dobové obecně respektované hranice umění konce 18. století. Část grafik byla rychle prodána a zbytek stažen z obavy před inkvizicí. Scény znázorňují lidské bytosti podobné zvířatům, čarodějnické scény a další. Nahoře: Spánek rozumu plodí příšery; dole: Šviháci?

Klíčem je magie tvorby

p5.jpg

V pravěké jeskyni Les Trois Frères, byla roku 1914 na stěnách objevena figura humanoida z doby kolem 13 000 př. n. l.  Bývá pojmenována „čaroděj“ (v jeskyni ze stěny překresleno Henri Breuilem). Je tu zpodoben člověk se zvířecími znaky na hlavě, na rukou i konci těla. Znalci se neshodují v tom, co zobrazení znamená.  Je to rohatý bůh, velký duch, pán zvířat, šaman, mág?  Jedná se o theriantropii; z řeckého theríon – divoké zvíře, šelma; anthropos – lidská bytost. Theriantropie je mytologická víra lidské bytosti v proměnu do zvířete.  Antropolog David Lewis-Williams se domnívá, že zobrazen je šaman, tvůrce v transu.  Podle novodobých sebereflexí různých autorů, při spontánní aktivitě se tvůrce cítí být prostředníkem, médiem, jímž proudí útržky obrazů, které zaznamenává a možná jim porozumí až později, anebo ne. V oné situaci je převtělení do zvířete přirovnání.

Droga

Christian Rätsch, etnofarmakolog, narozený roku 1957 v české komunitě v Hamburku, popsal svůj prožitek z doby okolo dvaceti let. Vyzkoušeli s kamarádem LSD, což prý byla zkušenost na zbytek života. Proměnil jsem se ve zvíře. Pozoroval jsem, jak mi na pažích vyrůstá srst. Podíval jsem se na sebe do zrcadla a viděl jsem černého jaguára. Pohlédl jsem na kamaráda a viděl jsem leoparda. Následující hodiny jsme se domlouvali jen vrčením (rozhovor Wir sind alle illegal, vedl s Ch. Rätschem Guido Mingels / Der Spiegel, 3. 6.2013).  Chemický experiment je odvěká lidská zkušenost převtělení.

Závěrem kreslený vtip; karikatura Copi. Z knihy Petite folie collective. Tchou, Paříž 1966.

p6.jpg

 

 

 

Zdeněk Hosman

Zdeněk Hosman

Zdeněk Hosman

"Nejvyšším stupněm kultury je snášení protikladů" (Francis Picabia, malíř)

miniatury – umění, kultura, krajina....... Další blogy - http://www.literarky.cz/blogy/zdenek-hosman

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora