Pravda

pátek 9. říjen 2015 17:35

Jak je?

Je známo, že staří letopisci už dávněji poznávali, že pravdu diktuje zpravidla vítěz. A my se v našich českých zápasech o pravdu asi uvítězíme… Slovo pravda je v současné mezilidské komunikaci u nás nadužíváno, zneužíváno až ke smysluprázdnosti. Pravda – tedy až na výjimku – není jedna jediná, ale vždy existuje hojnost pravd. Mohou být v kontrastech: krátké i dlouhé, jakož i rychlé a pomalé, velké i malé a další nejmenované. Záleží nejen na původcích, kteří pravdy, polopravdy i nepravdy vyrábějí, ale i na nosičích, co je rozšiřují. U příjemců je podstatné, zda a jak jim funguje vnitřní (ne)kritický filtr přijetí pravdivosti.

Tao – cesta

Připomínám pozoruhodnou zkušenost Východu. Staří Číňané si nevytvořili pojem boha jako svrchovaného tvůrce. „Nejvyšší bytostí“ jim byla „nebesa,“ tedy příroda a její řád (řecké slovo kosmein = uspořádání). Jak uvádí překladatelka pradávného textu Tao te ťing, Berta Krebsová, taoismus se nesnažil člověka formovat, zlepšovat, vnucovat mu dobro a pravdu. Ve starověké Číně se rozumové spekulace (ty jsou velmi oblíbené u nás na Západě) kombinovaly s intuitivním „osvícením,“ přičemž obojí tvořilo jednotu. „Zárukou“ pravdivosti mohla být praktická syntéza rozumu s intuicí. Podstatné ve filosofii taoismu bylo, že se nehledaly pravdy, nýbrž jsou hledači cest. Být na cestě znamená pohyb ne v pravdě, ale v dávání otázek, například: Pro co a jak žít? Co je životní síla a jak ji rozvíjet? Co je mravné, co je dobré, co je krása? Co je stát, kdo a jak ho má řídit?

Pravdy v Čechii

Známý slogan „pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“ je dnes všelijakými posuzovateli u nás zesměšňován a vyznavači hesla dostali nálepku „pravdoláskaři.“ Nálepkovači netuší, že vítězství zejména lásky (a snad i pravd?) se nerodí z povrchních závěrů, řečových zábavek, ani z negací osob. S  úsudky pravdivého jsou vždy potíže, neboť většina „pravd,“ které „víme,“ jsou nenázorné pojmy, kterým nějak věříme, ale životem je prakticky nezaručujeme. Ať chceme či nechceme, jádrem je pravda žitá. Jinak napsáno: Kdo z nás by dnes za svojí pravdu dokázal obětovat vlastní život, jako mistr Jan Hus?

My v Čechii vyznáváme prastaré heslo: IN (pivo, špiritus) VINO VERITAS. V jeho praktikování jsme dlouhodobě mistři světa; teď začínají vypíječi alkoholových rybníků už od puberty. Vyznavači tekutých pravd objevili mocné kouzlo v jejich jednoduchosti i údernosti.   

Jeden na jednoho: Na cestě se potkají dva Češi – velikáš a malikáš. Velký křičí na menšího: „Ty prej vo nás říkáš, že žereme chrousty!“ Menší odpoví: „Ale vždyť je to pravda…“ Poté velikáš svého protivníka tvrdě udeří pěstmi do hlavy a ten padá s rozbitými ústy na zem. Útočník odchází a huláká: „Vidíš, jaká je ta tvoje pravda, ty lháři prolhaná!“ Za chvilku vítězný Čech přichází domů. Manželka ho radostně vítá s hrncem v rukou. „Táto, to je dost, že deš. Vařený chrousty už máš zase vychladlý…“

Všichni proti všem: (Až řeknu, bude se to tady řezat…raz, dva, tři! Stará řežba o naši pravdu).

jl.jpg

Josef Lada: Rvačka v hospodě, 1943. Perokresba, kvaš, pastelka; 35, 5 x 56 cm.

K pravdám podává výklad neuroložka Nancy Andreasenová: Někteří lidé vidí věci, které jiní nevidí, a mají pravdu. Říkáme jim géniové. Někteří lidé vidí věci, které jiní nevidí, a mýlí se. Říkáváme jim duševně nemocní. A pro některé platí obojí.

Z mnoha výroků o pravdě, vyslovených západními mysliteli, cituji jediný: Co je tedy pravda? Pohyblivé vojsko metafor (Friedrich Nietzsche)

Závěrem pradávné čínské moudro, které si prakticky ověřili ti, kdo se někdy střetli s mocí: Mluvíš-li pravdu, měj koně u vrat a jednu nohu ve třmeni.

Zdeněk Hosman

Zdeněk Hosman

Zdeněk Hosman

"Nejvyšším stupněm kultury je snášení protikladů" (Francis Picabia, malíř)

miniatury – umění, kultura, krajina....... Další blogy - http://www.literarky.cz/blogy/zdenek-hosman

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora