Cesta gotikou

čtvrtek 17. prosinec 2015 19:02

Ke čtrnácti katedrálám Francie.

Před dvaceti roky jsem absolvoval šestidenní výjezd za francouzskými gotickými katedrálami. Architekturu a sochy jsem si pro sebe fotograficky dokumentoval analogovým přístrojem Practica LTL se základním objektivem. Po návratu a zpracování fotodokumentace jsem sestavil více než šedesátistránkový obrazový přehled s popisy a výklady historiografů i se zápisy z cestovního deníku. Z celku uvádím výběr přizpůsobený blogování. Téma chci publikovat ve třech částech.

Před cestou

Před návštěvou kulturních památek je vždy užitečné hledat individuální rovnováhu mezi předběžnou teoretickou přípravou odvozenou z popisů a interpretací specialistů oboru a budoucím subjektivním vnímáním a prožíváním místa a objektů. Mít prostor pro své objevování.

Dvě glosy k interpretaci umění gotiky

Středověcí církevní zadavatelé díla určovali smlouvou téma a základní pokyny: materiál, barvy, figury a jejich gesta, termín dodání a cenu. Umělci ve vytýčeném rámci řešili hlavně řemeslně technické nároky a výrazovou podobu díla. Románští umělci se náboženským spekulacím ještě podřizovali, avšak gotičtí tvůrci ideologické požadavky církve postupně nahrazovali nevypočitatelnou zákonitostí přírody (Georges Duby, 1976).

Podle teologa Tomáše Akvinského (13. století) měla být umělecká výzdoba kostelů obrazovou biblí negramotných lidí. Tohoto názoru na výchovnou funkci umění středověku se doktrináři drželi ještě v 19. století.  Historik umění Pierre Francastel v roce 1964 fakt zasvěceně komentoval. Pro neučeného účastníka liturgie bylo primárně přístupnější estetické působení prostoru, světla, barev, tvarů a zvuků v kostele, než pochopení intelektuálního světa kleriků a jejich poučování.

Katedrála je nástupkyně antické baziliky. Je to městský hlavní kostel biskupství. Umění katedrál je v Evropě propojené se znovuzrozením měst a rozvíjelo se s hojným využíváním výtěžků z venkova.

Průčelí staveb

Gotiku, jakožto hmotné i duchovní vyjádření, lze dokumentovat již na průčelích katedrál. V rané etapě budování vyhlížejí siluety některých jako tehdejší hrady s věžemi a cimbuřím na Loiře a Seině. V tradičním členění západní fasády chrámů jsou v dolním pásu tři vstupní portály se sochami, nad nimi jsou okna a rozeta. Čelo je završeno věžemi, mnohdy nedostavěnými.

g1.jpg

Saint-Denis, Paříž. Dílo spojuje románské a gotické tvarosloví (západní část kostela stavěná v létech 1137 – 40). Některé části připomínají dřívější románské stavby, viz románská věž vpravo. Horní okraj průčelí lemuje cimbuří.

g2.jpg

Notre-Dame v Laonu. Mistrovské dílo rané gotiky z druhé poloviny 12. století. Čelní část má výrazně plastické a robustní řešení hmot. Zahloubené portály, okna i věže nás opticky vtahují do nitra chrámu (foto: mappinggothic.org).

g3.jpg

Notre-Dame v Paříži je vzorem slohové uměřenosti. Průčelí bylo budováno v rozmezí roků 1190 – asi 1250. Náčrt ukazuje výchozí čtvercový rámec (obdoba u St. Denis, v Laonu a dalších). V symetrii je rozeta posunutá nad střed čtverce a vertikalitou věží je opticky tažena vzhůru. Horizontální pásy galerie a vlysů spolu se svislými směry vedou k vyvažování celku (pohlednice, autor neuveden; náčrt ZH).

g4.jpg

Notre-Dame v Amiensu.  Kompozice fasády ve vrcholné fázi gotiky (druhá půle 13. století) vybíhá vzhůru a rozeta je vytažená až mezi věže (pohlednice, autor neuveden).

g5.jpg

V západním průčelí Notre-Dame v Chartres spatříme jednu z originálních rozet francouzských katedrál. Kruh je ve všech kulturách vícevýznamovým symbolem, např. kosmos, božství, koloběh života…(zde je akcentováno opakováním počtu dvanácti dílů kruhů). Kamenná kružba připomíná krajkoví. Pod rozetou jsou lancetová okna vyplněná vitrajemi, barevnými skly z doby kolem r. 1150.

g6.jpg

Mezi různorodými věžemi je pozoruhodné západní dvojvěží chrámu Notre-Dame v Laonu (konec 12. století). Šestnáct tažných volů vytesaných v kameni a umístěných vysoko na věžích je poctou zvířatům, která dopravovala velké kameny na pahorek k místu stavby.

g7.jpgg8.jpg

Kontrast forem věží v Laonu (vlevo) a věže katedrály Notre-Dame ve Štrasburku (vpravo). Vidíme proměnu stavebního vývoje za celých 200 let – od hmotnosti k  odhmotnění. Ve Štrasburku  výška věže 143 metrů je stanovením dobového rekordu a projevem pýchy. Nejvyšší věž v tehdejším křesťanském světě „pro slávu města a jeho občanů.“

Zdeněk Hosman

Zdeněk Hosman

Zdeněk Hosman

"Nejvyšším stupněm kultury je snášení protikladů" (Francis Picabia, malíř)

miniatury – umění, kultura, krajina....... Další blogy - http://www.literarky.cz/blogy/zdenek-hosman

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora