Cesta gotikou IV

středa 3. únor 2016 13:32

Závěrečné glosy.

Existuje gotický duch, nikoli gotický sloh jednoduše charakterizovaný „lomeným obloukem“ nebo klenbou na průsečících žeber (ta byla užívána už v románském období). Parafrázovaný výrok historika Jacquese Le Goffa (1964, 1982) mění naši optiku tradované interpretace umění středověku. Duch je niternost, zatímco sloh, styl (latinské stilus – rydlo, pisátko užívané v antice) znamená vnější jednotný ráz doby, v umění paralelně – shodný způsob zobrazování. Gotický duch není jednotný, je dualistický.

Přepych versus skromnost

V první polovině 12. století jsou ve Francii dvě vlivné duchovní autority: opat Suger (1081 – 1151) ze Saint-Denis a Bernard z Clairvaux (1090 – 1153). Benediktinský opat Suger byl přítel francouzských králů Ludvíka VI. a Ludvíka VII. Po roce 1130 podnikl nákladnou přestavbu opatského kostela Saint-Denis s luxusní výzdobou ke slávě boží, svatého Denise i pro slávu francouzských králů a též pro oslavu sebe samého. Místo bylo náboženským centrem francouzské monarchie, uchovávaly se zde insignie královské moci a zároveň tu byla královská hrobka.

Svatý Bernard, cisterciácký opat, byl ve své řeholi představitelem starého řádu venkova, kořenícího ve vlastnictví půdy a práce na ní. Z pozice asketismu kritizoval výzdobu gotických katedrál, tedy i Saint-Denis: Ó marnivá marnivosti, ale ještě víc než marnivosti, bláznovství! Kostel se třpytí na všechny strany, ale chudí žijí v bídě; jeho zdi se lesknou zlatem, zatímco jejich děti strádají; milovníci umění naleznou v kostele uspokojení své zvědavosti, ale chudí tam nenajdou nic, co by zmírnilo jejich bídu! Vystavíte sochu světce či světice a domníváte se, že je tím svatější, čím víc září barvami; všechny pocty patří spíše kráse předmětu než jeho posvátnosti. Vynikající znalec gotiky Georges Duby r. 1976 napsal: Umění katedrál v celém křesťanství se stalo snad nejúčinnějším nástrojem katolické represe. (Obě citace z knihy Věk katedrál).

cg401.JPG

Topografický náčrtek zobrazuje místa s výraznými stavbami gotických katedrál severní Francie v oblasti Pikardie. Uvedená sídla ve středověku navazovala na antické i galské základy, rozvíjela se ekonomicky (obchod s borytem, modrým barvivem pro textilní výrobu); byli tu aktivní církevní činitelé (repro mapky: turistický průvodce kulturního centra Pikardie v Amiensu).

Antagonismy a hierarchie

Na středověké univerzitě se při scholastických disputacích (filosoficko-teologické učení o křesťanských dogmatech) vedly učené hádky o podstatě a povaze reality. Důraz se dával na různé protiklady a zároveň na hierarchizaci (co stojí výše a co je dole): nebeské – pozemské, duchovní – materiální, obecné – jedinečné… Jak se toto přeneslo do výtvarné tvorby?

cg402.jpgcg403.jpg

Villard de Honnecourt: Skicář, kolem r. 1230-35; perokresba na pergamenu. Bibliothèque Nationale Paříž. Unikátní doklad středověkého výtvarného komponování. Náčrtníky sloužily jako dílenské vzorníky. Architekt v kresbách řešil obecný tvar i proporce lidské a zvířecí figury. Plošná zobrazení jsou myslí konstruovaná schémata, v nichž je obsažena dobově oblíbená geometrie trojúhelníku i pětiúhelníku (obrazový zdroj: classes.bnf.fr/villard/feuilet).

cg404.jpg

Jižní část transeptu katedrály v Chartres. V levé části ostění portálu jsou sochy zobrazující princip subordinace, podřízenosti ve vztahu Starého a Nového zákona. Ti malí dole jsou starozákonní proroci; pod baldachýny na svých zádech nesou velké novozákonní figury.  Vyjádření teze a antiteze vztahu Starého, méně dokonalého, a Nového zákona; vpravo socha Petra s klíčem.

Epilog

cg405.jpg  cg406.jpg

Cestou z gotiky nahlédněme do interiéru  chrámu Notre-Dame-en-Vaux Châlons-en-Champagne. V celku stavby se vhodně doplňují vývojové fáze architektury od románsko-gotického přechodu až k pozdně gotickému projevu. Vlevo nejstarší část interiéru započatá roku 1157. Vpravo severní část hlavní lodi vykazuje rysy podobné i srovnatelné s bazilikou Saint-Remi v Remeši. V dolní části boční lodi jsou okna ve flamboyantním, plaménkovém tvaru (roky 1525-27).

cg407.jpg

Na poslední fotografii je bohatě profilovaný svazkový pilíř chrámu Saint-EtienneMeaux. V horizontálně-vertikálních směrech linií i v plastické podobě vypouklých a vyhloubených forem stále působí mistrovství dávných stavitelů katedrál.  

Autorem fotografií je Z. Hosman.

 

Zdeněk Hosman

FanyDěkuji za vysvětlivku10:028.2.2016 10:02:22
Zdeněk HosmanPaní Fany,18:596.2.2016 18:59:01
FanyI já děkuji pane Hosmane11:516.2.2016 11:51:28
Zdeněk HosmanV. Čechu15:385.2.2016 15:38:21
Zdeněk HosmanPane Drábku,11:565.2.2016 11:56:43
Karel DrábekDíky za seriál09:045.2.2016 9:04:01
Zdeněk HosmanZdůrazňuji!17:394.2.2016 17:39:56
Zdeněk HosmanObčane V. Čechu,17:274.2.2016 17:27:07
V.Čech„Žádný učený z nebe nespadl,16:254.2.2016 16:25:15
Zdeněk HosmanMilí diskutující,14:324.2.2016 14:32:26
BLANKAOpravuji - svatý Bernard, omlouvám se,07:334.2.2016 7:33:17
V.ČechDo puberty se nelze vrátit20:303.2.2016 20:30:52
janvargulič..cesty by mohly pokračovat..16:133.2.2016 16:13:53
Zdeněk HosmanHistorik umění15:063.2.2016 15:06:52

Počet příspěvků: 20, poslední 8.2.2016 10:02:22 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Zdeněk Hosman

Zdeněk Hosman

"Nejvyšším stupněm kultury je snášení protikladů" (Francis Picabia, malíř)

miniatury – umění, kultura, příroda

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy